Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Výklenková kaplička pochází z 19. stol. Je pilířová, odstupněná. Po roce 2020 důsledně opravena a nově nabílena. Ve výklenku kapličky obrázek Panny Marie.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Kaplička z doby kolem roku 1800, obdélná, výklenková. Stříškově zvednutá korunní římsa nad polokruhově ukončeným výklenkem. Kaplička po r. 2000 zrenovována, upravena. Ozdoba intravilánu obce.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.