Turistické cíle v okolí obce Pátek

Pozdně klasicistní obdélný kostel s neodsazeným závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí z let 1846–48, postavený na místě vyhořelé barokní svatyně. Obklopuje ho bývalý hřbitov, součástí areálu krucifix z roku 1860 a pomník obětem světových válek.

Stavba kostela datována k roku 1669. V roce 1760 stavební úpravy, které pokračovaly v letech 1763 a 1861. Celková rekonstrukce proběhla v nedávné době a dokončuje se v roce 2006.

Kostel byl vystavěn někdy v 90. letech 13. století. Kostel má gotickou podobu a v průběhu let mu byla několikrát měněna podoba. Poslední přestavba proběhla v roce 1866 kdy byla kostelu navrácena gotická podoba.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1569. V průběhu let byla přistavěna zvonice a v roce 1770 byl kostel přestavěn. Po požáru roku 1820 byl přestavěn a zrekonstruován. V roce 1900 byla dostavěna předsíň.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Románský kostel z r.1168, připomínán 1352. Ve 14. stol. goticky přestavěn hutí arrasovského stylu. Renesančně upraven 1591. V 18. stol. barokně upraven interiér. V r.1892 necitlivě odstraněny některé mladší přístavby. Od r. 1910 hřbitovní kostel.