Turistické cíle v okolí obce Kostomlaty nad Labem

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Částečně zatopený, opuštěný lom severozápadně nad obcí Vrbčany s vodní plochou 0,7 ha a maximální hloubkou 1,5 m.

Zámek postaven na místě starší tvrze r. 1704 majitelem Arnoštem Karlem z Valdštejna. Daší přestavbou zámek prošel v l.1767–71.V r.1945 byl zámek zkonfiskován. Po r. 1968 jej převzal Ústř. dopr. institut a zámek byl opraven. Nyní restaurace a hotel.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Hrad přestavěný na zámek. Gotický hrad z konce 13. stol. přestavěný na přelomu 15. a 16. stol. Smiřickými. Po požáru r. 1558 přestavěn v l. 1560-1593 na renesanční zámek. F. A. Špork v r. 1696 přestavěl barokně a zřídil park. Dnes domov důchodců.

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Válcový sloup s korintskou hlavicí nese sochu Immaculaty. Na pročleněném podstavci stojí sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána. Postaven roku 1765. Stojí v západní části Jiřího náměstí.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).