Turistické cíle v okolí obce Sány

Čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století s malou obdélnou lodí z roku 1872. Původní loď zbořena 1790. Původně poutní, dnes uprostřed zástavby západní části obce.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Pův. dřevěný kostel z 13. stol., po r. 1347 přestavěn na kamenný Petrem z Rožmberka. Barokně upraven r. 1712, přestavěn po požáru r. 1830. Vybavení je novobarokní, z třetiny 19. stol. Z kostela pochází pozdně gotická Žiželická monstrance z r. 1510.

Kořeny kostela sahají do 14. století. V průběhu roku 1601 proběhly rozsáhlé opravy. Další přestavby proběhly v letech 1763 až 1772. Poslední opravy kostela jsou z roku 1897.

Barokní kostel sv. Václava nahradil v letech 1730-1732 níže položenou gotickou stavbu ze 14. stol. Vznikl podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, po jehož smrti r. 1730 se na dokončení podílel i K. I. Dienzenhofer. Zařízení barokní z doby stavby. Od r. 1958 kulturní památka.