Turistické cíle v okolí obce Sány

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Zámek postavený na místě starší tvrze, vzniklé zřejmě po roce 1547. V 17. století byla upravena barokně, po roce 1861 rozšířena. Koncem 19. století byla fasáda objektu stylově sjednocena. Od roku 1945 ve správě obce, dnes soukromý, zpustlý. Obklopuje ho poměrně velký park s kamennou zdí.

Hlavní pomník bitvy u Kolína, která proběhla 18. 6. 1757 mezi Křečhoří, Novou Vsí I a Velimí. Byl postaven v letech 1897–9 na návrší západně od Křečhoře podle projektu architekta Václava Weinzettla, sochařskou výzdobu provedl Mořic Černil.

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.

Pomník Bohumíra Jana Dlabače, cerhenického rodáka, obrozeneckého premonstrátského vzdělance, básníka, hudebníka a autora unikátního slovníku hudebníků, výtvarníků a literátů od středověku do počátku 19. stol., byl na místním náměstí odhalen r. 1900.

Socha J. E. Purkyně pochází z roku 1960. Stojí na kónickém obdélníkovém podstavci z leštěné žuly. Vědec sedí na židli a plášť má přehozen přes opěradlo křesla. Pravá ruka je pozdvižena, levá se opírá o opěradlo židle.

Jednoduchý pomník ze tří pískovcových bloků s pamětní deskou na návsi ve Starém Bydžově připomíná rodnou školu hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta (1843-1915). Pamětní deska byla slavnostně odhalena r. 1933 a pomník odborně restaurován r. 2014.