Turistické cíle v okolí obce Žehuň

Současná stavba kostela sv. Jiří pochází z r. 1872 a nahradila starší, barokně upravovanou svatyni gotického původu poničenou požáry v letech 1791 a 1866. Poslední důkladná obnova proběhla v letech 1939-1940. Vnitřní zařízení je novorenesanční ze 70. let 19. stol.

Gotický kostel s chórovou věží, postaven kolem roku 1300 cisterciáckým klášterem v Sedlci. Přes pozdější úpravy si vzácně uchoval středověkou dispozici.

Barokní hřbitovní kostel z konce 18. stol., jednolodní s trojboce uzavřeným kněžištěm s valenou klenbou s výsečemi. Loď je plochostropá. V průčelí kostela náhrobník Jana Lobkovice z roku 1846.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Románský jednolodní kostel z r. 1165, v baroku přistavěna čtvercová sakristie. V interiéru románská žulová křtitelnice.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony.

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.