Turistické cíle v okolí obce Mužský

Vesnická památková reservace Vesec u Sobotky představuje vzácně dochovaný soubor většinou roubených obytných stavení, obklopených zpravidla hospodářskými budovami. Statky a domkářské usedlosti jsou uspořádány v téměř pravidelné okrouhlici, doplňují je dva zajímavé sochařské artefakty (viz hesla).

Zaniklý větrný mlýn holandského typu na Bořenovách, postavený v roce 1824 Janem Jirošem. V provozu do roku 1901. Po zániku ve 20. letech 20. století postupně rozebrán na stavbu přilehlého domu čp. 275. Mlýnu věnoval báseň Fráňa Šrámek.

Tvrz ve Vlastibořicích prvně doložena v polovině 14. století, v 15. století opuštěna. Dochovány pouze terénní náznaky v podobě zanikajících valů a příkopů.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Skalní hrad, patrně největší a nejkomplikovanější, založený na poč. 15. stol., opuštěný v 16. stol. Hradní areál upraven v 19. stol. na romantický Pantheon. Na předhradí letohrádek z r. 1826 v podobě kaple.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.