Turistické cíle v okolí obce Slivínko

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Někdejší mlýn na levém břehu Jizery byl postaven v 16. století boleslavským měšťanem Rožatou. V letech 1606–08 přestavěn nákladem majitelů zdejšího hradu. Roku 1916 vyhořel a nahradila ho raně funkcionalistická stavba, na níž byly přeneseny detaily z původního objektu.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

Duchovním střediskem významného centra Jednoty bratrské se stal její sbor, postavený v letech 1544–54. Po Bílé hoře katolický kostel sv. Václava, zrušen za Josefa II., poté skladiště. Od konce 19. stol. sídlo musea, po rekonstrukci koncertní síň.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.