Turistické cíle v okolí obce Dobrovice

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Národní přírodní rezervace Čtvrtě byla založena r. 1989 na ploše 94,30 ha. Předmětem ochrany je pestrá mozaika lesních typů se vzácnou květenou. Rezervace se nachází na katastrálním území obce Mcely. Přístup možný jen po značených cestách.

Budova boleslavského divadla byla postavena 1906–09 podle projektu firmy Fellner a Helmer, exteriér navrhli Jan Kříženecký a Emil Králík. Ve 30. letech došlo k dostavbě technického zázemí, 1977–85 proběhla velká rekonstrukce.

Zámek byl původně tvrzí, kterou na čtyřkřídlý renesanční zámek přestavěl v letech 1558–1610 Jindřich z Valdštejna. Roku 1831 nechal nový majitel Karel Anselm Thurn-Taxis přestavět zámek na cukrovar. Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.