Turistické cíle v okolí obce Chotětov

Radnice ve Mšeně postavena roku 1842, roku 1864 přestavěná novogoticky a celkově zvýšená. Budova radnice je sídlem městského úřadu, turistického informačního centra a městského muzea s expozicemi měšťanského života a místních rodáků – cestovatele a mořeplavce A. Heřmana a archeologa J. L. Píče.

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Někdejší mlýn na levém břehu Jizery byl postaven v 16. století boleslavským měšťanem Rožatou. V letech 1606–08 přestavěn nákladem majitelů zdejšího hradu. Roku 1916 vyhořel a nahradila ho raně funkcionalistická stavba, na níž byly přeneseny detaily z původního objektu.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Duchovním střediskem významného centra Jednoty bratrské se stal její sbor, postavený v letech 1544–54. Po Bílé hoře katolický kostel sv. Václava, zrušen za Josefa II., poté skladiště. Od konce 19. stol. sídlo musea, po rekonstrukci koncertní síň.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Rod pánů ze Smilovic je znám od roku 1398. Ve Smilovicích nechal vystavět tvrz, která zanikla pravděpodobně při velkém požáru v roce 1687. Poté bylo panství prodáno Valdštejnům, kteří jej připojili k nedalekým Dobrovicím.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.