Turistické cíle v okolí obce Loukovec

Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách založen r. 1841 MuDr. A. Šlechtou u Hruboskalského skalního města. Z lázní se zachovala kolonáda a ubytovny Pramen a Zámeček, které i dnes slouží jako ubytovací zařízení.

Původní renesanční tvrz, která dnes tvoří jihozápadní trakt osmibokého barokního dvora, stojí na západním konci Lhotic.

Komplex loretánské kaple (Santa Casa), ambitů, a kaple svatého Martina vznikl podle Alliprandiho projektu postupnou výstavbou od roku 1704. V sousedství starší zvonice (1673, Francesco Caratti). Původně byl v péči místních piaristů. Loreta zrušena roku 1782, nově vysvěcena 1831.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně zřejmě kolem roku 1600, na zámek barokně koncem 17. století. Dnes jsou v budově kanceláře zemědělského družstva, k zámku jsou přistavěny moderní provozní budovy.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.