Turistické cíle v okolí obce Loukovec

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

V Dračích skalách při zelené turistické značce je Prokopská jeskyně se soškou sv. Prokopa z roku 1735.

Čtverhranné tvrziště se zaoblenými rohy a zachovalým příkopem v šikmém svahu leží na jihovýchodním okraji vsi Solec.

Částečně dochované tvrziště na jihovýchodním okraji obce je pozůstatkem sídla doloženého již koncem 13. století, kdy bylo v držení Ješka řečeného Studí ze Solečka. Dnes je viditelný hlavně vyschlý vodní příkop obklopený valem nad prudkou strání.

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.