Turistické cíle v okolí obce Loukovec

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.