Turistické cíle v okolí obce Bukovno

Swamp (česky bažina) je národní přírodní památka na březích dvou zátok Máchova jezera ve správním území města Doksy. Vyhlášena byla r. 2009 k ochraně slatinného a přechodového rašeliniště s četnými vodními plochami a populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Pozdně gotický městský palác, postavený 1488–93 správcem boleslavského panství Janem Císařem/Císařovským z Hliníku na hraně srázu nad údolím Jizery, severozápadně od hradu. Po roce 1920 modlitebna CČSH, od konce 80. let výstavní síň.

Nejstarší část boleslavské automobilky vznikla jižně od lokální tratě Mladá Boleslav - Stará Paka roku 1898. Dnešní vzhled získala do roku 1912. Původní administrativní budova dnes slouží jako podnikové museum, výrobní haly jako pomocné provozy.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Novobarokní kapli nechal v letech 1931–1933 vystavět hrabě Karel Arnošt z Valdštejna jako rodinnou hrobku. Autorem stavby byl architekt Jakob Schmeissner. V současnosti kaple slouží k pohřebním obřadům.

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.

Zřícenina skalního hradu založeného na poč. 14. stol., rozšířeného v 15. stol. Skalní byty, užívané až do r. 1900. Opuštěn v 18. stol.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.