Turistické cíle v okolí obce Zeměchy

Pískovcový Valdštejnův sloup z r. 1629 připomíná vydláždění cesty od Vltavy v Troji ke Kobylisům, v té době využívané císařským dvorem. Sloup je asi 5,5 m vysoký, na hlavici s barokními spirálami je koule, na podstavci ošumělé erby. Nachází se v soukromé zahradě, dostupný po dohodě s majitelem.

Vojtěšská huť byla založena roku 1854 Vojtěchem Lannou. Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. V roce 1975 byl ukončen její provoz. Dnes vše pomalu chátrá.

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.

Plastika nazvaná Vějíř Žofie Chotkové s funkcí mlhoviště byla odhalena poblíž Písecké brány na Hradčanech v červnu 2019. Dílo vytvořila sochařka Martina Hozová a bylo umístěno do místa spojeného s českým šlechtickým rodem Chotků u Chotkových sadů a Chotkovy silnice.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.