Turistické cíle v okolí obce Žehušice

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého sídla roku 1686 hrabětem Bernardem Věžníkem. Nyní je zámek vlastnictvím obce Nové Dvory a je v něm zřízena základní škola.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Pomník připomíná bitvu Rakouska a Pruska v roce 1742. Kdy pomník vznikl, není známo. Na hranolovém podstavci socha Matky Boží s tělem Ježíše v náručí. Socha Piety v roce 1927 poškozena. Panně Marii uražena hlava. Pomník obnoven. V průběhu 2. pol. 20. stol. sešel a takto se dochoval do současnosti.

Památník bitvy u Malešova u rybníka Prosík při silnici do místní části Maxovna byl nově upraven v říjnu 2023. Byl doplněn o novou pamětní desku, informační panel a pískovcovou sochu slepého vojevůdce.

Památník občanům Licoměřic a Lipovce, umučeným roku 1944 za podporu partyzánského odboje, se nachází na okraji lesa severně od Licoměřic. Autorem plastiky je sochař Oldřich Tlustoš (*1935) z Hradce Králové.

Podměstský mlýn pochází z 16. století. Areál s ohradní zdí s branami a fragmentem technického zařízení. Mlýn dokladem zástavby původního předměstí, součást středověkého města. Jednopatrová podélná budova. K mlýnu patří dvě klasicistní zděné brány. Mlýn památkově chráněn od r. 1966.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Empirová hrobka rodiny Chotků kubického typu. Pochází z roku 1829 a stojí uprostřed hřbitova. Zdi a sloupy jsou propojeny kladím. Na nárožích pilířky s ozdobnými mřížemi. Pod kaplí je hrobka. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Čáslavský pomník Jana Žižky z Trocnova zadán r. 1878 Josefu Václavu Myslbekovi. Podobu vojevůdce konzultovali V.V. Tomek a M. Tyrš. Hranolový podstavec sochy podle návrhu Antonína Wiehla pochází z roku 1879. Pomník odhalen v srpnu 1880, od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.

Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.