Turistické cíle v okolí obce Polná na Šumavě

Dominanta Horní Plané. Kostel stojí na horním konci obdélníkového náměstí. Původně románsko-gotická stavba z druhé poloviny 13. století. Na konci 17. století a pak ještě na začátku a v polovině 18. století byl kostel rozšiřován a barokně upravován.

Gotický kostel z 1. třetiny 14. století, dokončený r. 1488; v r. 1653 upravena věž. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem, s obdélnou trojboce zakončenou sakristií na severu, s předsíňkou na severu lodě a západní hranolovou věží. Rekonstrukce zdevastovaného kostela dokončena r. 1994.

Románský, goticky přestavovaný kostel v Boleticích pochází z poloviny 12. století. Vzácná památka se roku 1947 ocitla ve vojenském prostoru, což vedlo k její devastaci, zastavené až v 90. letech 20. století. Od té doby je postupně opravována.

Pozdně barokní kostel z let 1774–75 na místě starší stavby, doložené 1357. Dominanta areálu, zahrnujícího dále gotickou kapli Navštívení Panny Marie, hřbitov, kapli sv. Jana Nepomuckého a rozlehlou bývalou faru. Vzhledem k současné velikosti vsi udivuje svou rozlohou a výstavností.

Původní brložský kostel vznikl poč. 14. stol. nákladem Petra I. z Rožmberka. V letech 1697–1704 ho nahradila současná stavba, využívající původních konstrukcí, v celkovém vyznění spíše gotická, než barokní. Obklopuje ji hřbitov, západně pod ní fara.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.