Turistické cíle v okolí obce Zlaté Hory

Gymnaziální kostel sv. Františka z Assisi z let 1896-1898 je ojedinělou ukázkou slezské reprezentativní církevní architektury konce 19. století na našem území. K vysvěcení došlo 19. října 1898. Kostel se dochoval v téměř nedotčené původní podobě a patří ke kulturním památkám ČR.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Kamenný kostel byl postaven v 1. pol. 17. stol. a r. 1888 byl přestavěn v novogotickém stylu. Vnitřní vybavení kostela je dílem sochaře a řezbáře Bernarda Kutzera (1794-1864) a jeho syna Raimunda Kutzera (1833-1919). Kostel není v současnosti využíván a chátrá.

Hřbitovní kostel sv. Jiří který je historizující architektura kompilující různé styly v jedinečném spojení, typickém pro přelom 19. a 20. století. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází jesenický hřbitov.

Původně raně gotický kostel postaven ve Vidnavě snad na přelomu 60. a 70. let 13. stol. Přestavby ve 14. a 16. stol., zásadní změny zejména interiéru v 18. stol. (kruchty v lodi). Novorománská úprava 1883–4. Kostel obklopuje bývalý hřbitov.

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Barokní kostel z let 1726-1730, postavený z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána z Fragsteinu podle návrhu jezuitského stavitele Christopha Tausche. Obraz hlavního oltáře z r. 1892 je dílem Aloise Baucha z Vidnavy. V r. 1766 byla postavena fara.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.