Turistické cíle v okolí obce Rejvíz

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Barokní kostel z let 1726-1730, postavený z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána z Fragsteinu podle návrhu jezuitského stavitele Christopha Tausche. Obraz hlavního oltáře z r. 1892 je dílem Aloise Baucha z Vidnavy. V r. 1766 byla postavena fara.

Kostel sv. Václava je jednolodní budova, která je typickou ukázkou stavební památky josefínské doby. K vysvěcení kostela došlo v roce 1788.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Mariánský sloup z r. 1898, který nahradil předchozí dřevěný.

Medvědí kámen – 907 m n. m. je skalní vyhlídka vzdálena 4 km od lázní Jeseník s výhledy na Rychlebské hory.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Věrná kopie dřevěné rozhledny na jizerskohorském Smrku, zaniklé r. 1946, byla postavena na jižním svahu Moravského kopce u Holčovic místní řemeslnickou partou na podzim r. 2013. Je vysoká přes 20 m a vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je volně přístupná po 79 schodech.