Turistické cíle v okolí obce Rejvíz

Pseoduklasicistická dvoukřídlá vila, někdy rovněž nazývaná zámečkem, kterou vybudoval v roce 1881 Alois Gross. Dnes je v opravené vile umístěna mateřská školka.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, připomínka epidemie moru r. 1713, s bohatou výzdobou (mj. sv. Šebestián, Karel Boromejský, Roch, František Xaverský, andílci, sedící Bůh Otec s Kristem na kříži a holubicí). Stojí v místě pomníku padlým za 1. sv. války z roku 1935, zničeného roku 1945.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.

Pomník Vincenze Priessnitze, který dali vystavět místní Němci na počest svého rodáka. R. 1902 se vítězem soutěže stal návrh Josefa Obetha, dílo dokončil r. 1909 ve svém vídeňském ateliéru a tentýž rok bylo přemístěno a slavnostně odhaleno ve zdejším parku. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.

Vodní hrádek asi z konce 13.stol., r. 1353 v držení Alberta a Jindřicha z Cruze, v 15. stol. v držení rodu Bavorů z Holovous. R. 1689 uveden v neutěšeném stavu, přesto ještě sloužil jako kněžské vězení. Zanikl beze stop, na jeho místě postavena osada Lomy.

Přímo v částečně zatopeném mramorovém lomě stojí monumentální stavba vápenky, připomínající hlásku gotického hradu.

Původně rychta, v r. 1671 povýšena na rytířský statek za Petra Carenzina. Po jeho smrti se často střídali majitelé. V r. 1733 jej získal klášter magdalenitek v Nise. Od r. 1807 v majetku Josefy Oehlové. V r. 1844 jej koupil Josef Latzel. V r. 1945 zkonfiskován.

Nejstarší výrobní budova bývalého bělidla příze a lněných nití z let 1800-1801 firmy Weiss a Rössler se dochovala do dnešní doby v téměř původní podobě. Asi v r. 1881 byla na střeše vztyčena věžička s hodinami. Od r. 2003 je stavba kulturní památkou ČR.

Dvě vápenky v sousedství opuštěného lomu na mramor. Jedna vápenka je šestiboká s vnitřní okrouhlou šachtou, druhá čtyřboká s okrouhlou šachtou, kolem které probíhá obslužná chodba.

Původně fojtství, v r. 1774 povýšeno na rytířský statek a starší sídlo přestavěno na reprezentativní. V r. 1839 jej od Kaluschkeho koupili Latzelové. V jejich vlastnictví až do r. 1945. Poté v majetku lomů a vápenky, v části škola. Od r. 1987 v majetku obce.

Chátrající starší renesanční objekt s nárožní věží ze 16. až 17. stol. a navazující mladší barokní budova z poloviny 18. stol vystavěná rodem Skalů ze Lhoty, tvořící jeden zámecký komplex ve středu vsi nad potokem. Po r. 1869 změněn J. A. Schindlerem na lázně, ale ty zde nepřečkaly dlouho.