Turistické cíle v okolí obce Vidnava

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Pseudomanýristická radnice z r. 1724 postavena architektem Michaelem Kleinem.

Radnici nechal v r. 1538 vybudovat vratislavský biskup Jakub ze Salzy. V r. 1604 byla díky vratislavskému biskupovi Janu VI. ze Žiče přistavěna věž. Dnešní podoba stavby je výsledkem přestavby z r. 1877. Na nároží jsou hodnotné renesanční sluneční hodiny z r. 1575.

Renesanční radnice byla postavena v polovině 16. stol. V letech 1821-1822 a 1911-1912 přestavěna. Původní renesanční podobu si zachovala pouze radniční věž zřejmě z r. 1552, která patří k nejlépe dochovaným renesančním věžím v celém Slezsku.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Současný barokní zámek nechal, zřejmě na místě staršího sídla, v r. 1668 postavit Jan Henryk Heymann von Rosenthal. Ve 30. letech 20. stol. majetek odkoupila Výmarská republika. Od r. 1945 ve vlastnictví polského státu. Dnes je v soukromých rukách a slouží agroturistice.

Pseoduklasicistická dvoukřídlá vila, někdy rovněž nazývaná zámečkem, kterou vybudoval v roce 1881 Alois Gross. Dnes je v opravené vile umístěna mateřská školka.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.