Turistické cíle v okolí obce Velké Kunětice

Lázně založeny Johannem Schrothem v roce 1829. V r. 2013 ukončena činnost, r. 2017 obnova lázní. Léčba obezity, kožních onemocnění a především lupénky.

Současný barokní zámek nechal, zřejmě na místě staršího sídla, v r. 1668 postavit Jan Henryk Heymann von Rosenthal. Ve 30. letech 20. stol. majetek odkoupila Výmarská republika. Od r. 1945 ve vlastnictví polského státu. Dnes je v soukromých rukách a slouží agroturistice.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Pseoduklasicistická dvoukřídlá vila, někdy rovněž nazývaná zámečkem, kterou vybudoval v roce 1881 Alois Gross. Dnes je v opravené vile umístěna mateřská školka.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, připomínka epidemie moru r. 1713, s bohatou výzdobou (mj. sv. Šebestián, Karel Boromejský, Roch, František Xaverský, andílci, sedící Bůh Otec s Kristem na kříži a holubicí). Stojí v místě pomníku padlým za 1. sv. války z roku 1935, zničeného roku 1945.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.

Rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého souvisí s povodní v r, 1766. Na žulovém podstavci zdobeném kartuší jsou pískovcové postavy světce a dvou sedících andělů. Kolem bylo původně 9 kamenných sloupků propojených kovovými řetězy, dnes nahrazených ozdobným plůtkem. Od r. 1958 je památkově chráněné.

Pomník Vincenze Priessnitze, který dali vystavět místní Němci na počest svého rodáka. R. 1902 se vítězem soutěže stal návrh Josefa Obetha, dílo dokončil r. 1909 ve svém vídeňském ateliéru a tentýž rok bylo přemístěno a slavnostně odhaleno ve zdejším parku. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.

Vodní hrádek asi z konce 13.stol., r. 1353 v držení Alberta a Jindřicha z Cruze, v 15. stol. v držení rodu Bavorů z Holovous. R. 1689 uveden v neutěšeném stavu, přesto ještě sloužil jako kněžské vězení. Zanikl beze stop, na jeho místě postavena osada Lomy.

Přímo v částečně zatopeném mramorovém lomě stojí monumentální stavba vápenky, připomínající hlásku gotického hradu.

Původně rychta, v r. 1671 povýšena na rytířský statek za Petra Carenzina. Po jeho smrti se často střídali majitelé. V r. 1733 jej získal klášter magdalenitek v Nise. Od r. 1807 v majetku Josefy Oehlové. V r. 1844 jej koupil Josef Latzel. V r. 1945 zkonfiskován.

Dvě vápenky v sousedství opuštěného lomu na mramor. Jedna vápenka je šestiboká s vnitřní okrouhlou šachtou, druhá čtyřboká s okrouhlou šachtou, kolem které probíhá obslužná chodba.