Turistické cíle v okolí obce Velké Kunětice

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.

Naučná stezka na hoře Zlatý Chlum, kde se od dob středověku těžila zlatá ruda, byla otevřena r. 2007. Hornická stezka nabízí na svých zastávkách informace ohledně různých způsobů dolování rudy. Stezka přibližuje 4 časové etapy těžby za celkové období od r. 1200 do konce 19. stol.

Obří výhledna je kamenná rozhledna v dětském komplexu Háj víly Ozdravy v Lázních Jeseník. Jedná se o osazený obrovský balvan z lomu v Ondřejovicích, upravený uměleckou kovářskou prací.

Pozdně renesanční zámek obklopený příkopem nechal, snad na místě starší tvrze, postavit kolem r. 1660 některý z vratislavských biskupů. Později byl zámek barokně a klasicistně přestavěn. Po r. 1945 sloužil jako byty. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako penzion.

V klidné části města Jeseník se v malém parčíku uprostřed laviček vybízejících k odpočinku tyčí žulový monument připomínající hrůzu a bolest tohoto místa...

Pranýř z roku 2022, vztyčen při oslavách 800 let města Hlucholazy. Původní pranýř sloužil městu asi od r. 1599.

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Historická budova radnice v pozdním klasicismu. Původně postavena v renesančním slohu r.1560 s barokní věží, která byla po požáru v r.1821 stržena.

Barokní budova radnice z r.1710 s renesančním jádrem z r. 1610 uprostřed centrálního Masarykova náměstí. Po r. 1841 klasicistní úpravy fasády. Obdélná patrová budova s věží s lucernou je dodnes sídlem městského úřadu.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.