Turistické cíle v okolí obce Adolfovice

Horská chata nedaleko hory Praděd. Významný turistický bod Jeseníků. Vznikla r. 1829 jako salaš na podnět knížete Lichtenštejna. Před chatou nechal roku 2006 postavit cestovatel Jiří Zikmund zvoničku.

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.

Rokokový dům „katovna“ je datovaný do r. 1782. Byl několikrát přestavován: v 19. stol., na poč. 20. stol. a r. 1961. Jméno získal od pamětního kříže, nalezeného poblíž (věnovaného údajně památce kata M. Wagnera zabitého Švédy). Kat zde nikdy nebydlel, bydlel tu knížecí písař a po něm řada nájemníků.

Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí

Dřevěná evangelická zvonice byla postavena roku 1921. V současnosti je obklopena paneláky a pohled na ni je velice bezútěšný. Také stromy vysazené okolo zvoničky vyrostly a velmi ji zastiňují.

Zcela unikátní expozice hudebních nástrojů v ČR. Muzeum vzniklo roku 2004 a dnes čítá na 900 ks exponátů z celého světa.

Původně sídlo správce panství postavené v 16. století, upravené počátkem 17. století.

Existence rychty- fojtství (šoltézství) je v Dolní Lipové doložena od 17. století. Současná klasicistní podoba stavby s volutovým štítem pochází z doby kolem roku 1800. Dnes kulturní památka ČR.

Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.

Zaniklá tvrz Heřmanovice v místech dnešního lomu se datuje do 14. století. Pravděpodobně jen strážní stavba nad Jesenickou stezkou. Zanikla v polovině 15. století.

Vznik zámečku je datován do 2. poloviny 18. století, kdy došlo k odprodeji Hradce od panství Bělá a tím k jeho osamostatnění, čímž zároveň vyvstala nutnost založení šlechtického sídla jako centra statku. Dnes bývalý zámek slouží jako soukromý obytný dům.

Trojboký pískovcový hraniční kámen s heraldickými prvky byl zhotoven v roce 1681. Jeden z mála dochovaných kamenů, v minulosti vytyčujících hranici panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Od roku 1958 národní kulturní památkou.