tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zámrsky
Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Dřevěná kaple vystavěná nad hrobem španělských vojáků padlých r.1621 u Nového Jičína v l. 1724–27 nahrazena kaplí zděnou. V l. 1744 a 1763 doplněna o barokní areál ambitu. Ambit částečně zrušen. R.1864 romantické úpravy a přístavba věže.
Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Zlínský kraj, Podhradní Lhota
Malá čtvercová kaple sv. Floriána se zvonicí, náležející k farnosti Rajnochovice, vznikla zřejmě v 2. pol. 19. stol. V parčíku před kaplí je socha dívky se džbánem od místního rodáka, akademického sochaře O. Drahotušského.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Barokní kaple v N. Jičíně, postavená z iniciativy radního Kristiána Rössnera r. 1733 na místě provizorního morového lazaretu a hřbitova z epidemie v r. 1715. U ní je kamenný náhrobník lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela a vysoký kříž s obrazem Krista. Soubor památkově chráněn od r. 1958.
Kaplička byla postavena na bývalé návsi v r. 1929 spolu s dalšími dvěma stejnými stavbami. Za vzor jim posloužila čtvrtá stejná kaplička stojící „u kříže“. Tyto čtyři kaple sloužily k svátku Božího Těla. K obnovení starodávné tradice, zakázané nacisty a následně komunisty, došlo v r. 2001.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.