pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vilémovice
Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Klucké Chvalovice
Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.
Socha sv. Barbory ukrytá na špatně přístupném místě, umístěná na rozsáhlé skále. Barokní dílo z doby kolem r. 1720 na cihlovém soklu, který vyrovnává nerovnost skály. Světice zachycená v esovitém kontrapostu s uvolněnou levou nohou. V pravé ruce drží pohár, levou rukou svírá meč. Na hlavě má korunu.
Socha sv. Floriána z poloviny 18. století. Materiál pískovec. Neomítnutý podstavec z nepravidelných kamenů. Sv. Florián v podživotní velikosti. Postava oděná v šat římského vojáka. Kulturní památka chráněná od r. 1966.
Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.
Původně kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. V roce 1948 zbořena. Socha umístěna do lapidária. Po opravě socha umístěna zpět. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem. Oděn do kanovnického oděvu s biretem na hlavě.
Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.
Klasicistní socha zobrazující sv. Jana Nepomuckého. Autor není znám. Pochází asi z poslední třetiny 19. stol. Socha zachována v původní podobě. Okolo sochy malé oplocení.
Kvalitní barokní sochařské dílo z poloviny 18. stol. Socha v životní velikosti osazena na nízkém zděném, cihlovém, hranolovém podstavci. Zhotovena z kutnohorského hrubozrnného vápenitého pískovce. Restaurování a doplnění sochy provedeno v letech 2006-2008. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.
Sloup se sochou Madonny z roku 1879. Sloup nese osmibokou kaplici. Reliéfy na sloupu zobrazují světce. Na vrcholu na obláčku kamenná socha zobrazující milostnou sochu typu Panny Marie mariazellské.
Socha sv. Šebestiána stojí na vysokém hranolovém podstavci. Sokl ukončuje profilovaná vysazená římsa. Barokní dílo z 1. pol. 18. stol. Autor neznámý. Šebestián pažemi připoután ke kmeni stromu. Tělo v lehkém kontrapostu. Kvalitní vrcholná barokní plastika.