Turistické cíle v okolí obce Třebětín

Ve vesnici Březová, zmíněné r. 1318, stávala tvrz, připomínaná r. 1380 jako majetek Jana, syna Haška z Podhořan. Poté se zde vystřídala řada majitelů, z nichž jeden, Ondřej Keřský z Římovic byl r. 1446 popraven pro loupeže. Tvrz zanikla ve druhé polovině 15. století, dochovány pouze terénní zbytky.

Vodní mlýn na řece Sázavě byl postaven roku 1893 v místě zbořeného hamru. Do dnešních dnů má dochované a funkční původní vybavení včetně mlýnského kola.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Volně stojící areál bývalého zájezdního hostince. Vznik kolem pol. 18. stol. Pravidelný dvůr sestává z hostince s navazující obytnou částí a z chléva. Stavení spojená ohradní zdí. Bývalý zájezdní hostinec patří do skupiny specifické pro čáslavský region. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní zámek, dnes škola v přírodě, vznikl z renesanční tvrze, ze které se zachovaly zbytky v Z křídle a zbytky příkopu. V části zámku byl po r. 1715 umístěn pivovar a sladovna. Přestavbami prošel v letech 1918, 1940-1941.

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.

Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.