Turistické cíle v okolí obce Rájec

nebo vyberte

Rájec

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU)
Nalezeno celkem 208 záznamů, 2 / 18 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Dubicko
270.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dubicko
Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.
 Dům Pod podloubím
Zábřeh
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj
Původně gotický dům prodělal v 16. století řadu renesančních přestaveb. Po ničivém požáru v roce 1793 dostala budova dnešní podobu. Vletech 1997-98 proběhla nákladná rekonstrukce stavby a dnes dům slouží potřebám muzea.
 empírová kašna
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zábřeh
Empírová kašna s postavou ženy se džbánem z roku 1829, která nahradila starší. V minulosti napájena vodovodem, zmínka roku 1566.
 evangelický kostel sv. Barbory
330.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Šumperk
Evangelický kostel postavil v l. 1869 - 1874 v novogotickém stylu pro německou evangelickou církev Ing. W. Knapek. R. 1887 přistavěna sakristie. R. 1908 přistavěna velká věž a upraven interiér (arch. G. Berger). R. 1945 převzat Československou církví evangelickou. Rekonstrukce v l. 1995 - 1999.
 fara
295.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Zábřeh
Historicky hodnotná klasicistní stavba. Jednopatrový dům postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou. Nad vchodem do sklepa novodobě doplněn balkón. Z východní strany novodobě přistavěna zděná brána, ze západní strany garáž. Fara zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.
 Frankštát
317.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nový Malín
Opevněné městečko Frankštát bylo založeno počátkem 13.stol. Součástí bývala zdejší tvrz, která stávala na severní straně lokality. Zanikla nejpozději v 15.stol. Dochována část valů. Původně sídlo fojta a lenních manů.
 Geschaderův dům
Dům evropského setkávání, Terschův dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Šumperk
Pozdně barokní dům, původně zřejmě patřil k sousednímu klášteru, v 16. stol. se stal měšťanským majetkem. Přestavěn po r. 1780, kdy jej koupila rytířská rodina Teschů. V l. 1921 - 1660 zde bylo Městské muzeum, poté do r. 1984 Okresní archiv. Opraven v l. 1993 - 95 jako Dům evropského setkávání.
 Gorazdův dům
255.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.
 Háj u Šumperka
631.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Šumperk
Věž vznikla v roce 1933. Po zasažení bleskem v roce 1953 vyhořela. Opravena a znovu zpřístupněna v roce 1996. Zasklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a je přístupná po zdolání 133 schodů.
 Hoštejn
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hoštejn
Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.
 hrobka Bukůvků z Bukůvky
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Postřelmov
Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.
 Husův sbor
258.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loštice
Kostel Husitského sboru z roku 1933. Stavitel Josef Sova.