Turistické cíle v okolí obce Křemačov

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Morový sloup, který nyní zdobí horní část zábřežského Masarykova náměstí, byl postaven roku 1713.

V objektu firmy A. W. spol. s r. o. na Palackého ulici v Lošticích najdeme kromě podnikové prodejny i malé museum výroby Pravých olomouckých tvarůžků. V místě se tato čichově výrazná pochutina vyrábí průmyslově od roku 1906.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Vodní nádrž na stejnojmenném potoce (0,6 km před jeho ústím do Moravské Sázavy) zprovozněná v roce 1971 jako zdroj pitné vody pro Zábřeh, později využívána k rekreaci. Dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná, rybolov je možný s místenkou. Kamenitá sypaná hráz je dlouhá 151 metr.

Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.

Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.

Na moravičanské návsi vedle sebe stojí dva sloupy se sousoším Panny Marie s dítětem. Nový sloup postaven, aby nahradil starý mariánský sloup. Ke stržení původního sloupu nedošlo, stojí tak na moravičanské návsi mariánské sloupy dva. Sloup i okolní prostranství je od roku 2016 po rekonstrukci.

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.