Turistické cíle v okolí obce Staré Město

Pozdně barokní kostel postavený v l. 1807-9 nákladem knížete Jana z Liechtensteina. Jednolodní orientovaná sazba z odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm má v západním hranolovou věž s obdélnou předsíní. Při presbytáři od jihu sakristie, od severu depozitář. Mobiliář převážně klasicistní.

Jednolodní rokokový kostel postavený v letech 1746 až 1753, obehnaný zdí se dvěma kaplemi. Výzdoba od I. Oderlického a I. Güntera. Cestu ke kostelu lemují až 200 let staré lípy.

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Kostel byl postaven v letech 1801-1802 v empírovém slohu a r. 1802 byla vedle něj vybudována fara. V r. 1840 zhotovil malíř Liechtensteinů Jan Dalinger obraz na hlavní oltář kostela. V r. 2008 byla budova fary zrekonstruována a dnes slouží jako penzion. Kostel je filiální.

Léta Páně 1618 vysvětil nový pozdně renesanční farní kostel sv. Anny, vystavěný snad na místě chrámu středověkého, Arnošt Platejs. Stavitelem byl asi Antonio Thoma. Ve 2. polovině 17. století byl upraven a vznikla věž. V letech 1731–1732 byla věž opatřena současnou bání.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Barokní kostel nahradil v obci dřevěný kostel, postavený zřejmě v 2. pol. 16. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1722-32 za fin. přispění knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Ve 3. čtvrt. 18. stol. byla postavena zvonice a zřejmě i předsíň, r. 1802 sakristie. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Jeden z mála dochovaných dřevěných barokních kostelů na území Kladska vznikl v letech 1740-1742 původně jako hřbitovní kaple. Svou současnou podobu získal při rozšiřující přestavbě r. 1920. Po skončení 2. světové války opraven. V r. 2000 znovu rekonstruován a natřen na hnědou barvu.

Původně evangelický kostel byl postaven r. 1911. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války zůstal opuštěn a chátral. Až v 80. letech 20. stol. kostel získala římskokatolická církev, která jej pod vedením faráře Józefa Żurawińského zrekonstruovala a znovu vysvětila.

Barokní kostel z l. 1714-21 v místě původní dřevěné svatyně. Neorientovaná jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věž, k bokům presbytáře přiléhají sakristie a depozitář. Obehnán ohradní zdí s kaplemi. Součástí areálu empírový kříž. Od r. 1958 nemovitou památkou ČR.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.