Turistické cíle v okolí obce Králec

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Upravený pramen Tiché Orlice se nachází v Hanušovické vrchovině nad vsí Horní Orlice. Z této vsi je dostupný po turisticky modře značené stezce.

Kostel svatého Ducha je nejmladším šumperským kostelem. Postaven v letech 1993–1998 zásluhou početné řecké menšiny a centrem pravoslavné církve. Vysvěcen byl 27.6.1998. Ve zvonici postavené vedle kostela se nachází šest zvonů. Výbavu interiéru kostela tvoří převážně ikony.

Technicky unikátní dílo nádrže přečerpávací elektrárny ve vrcholu hory Mravenečník stavěné od roku 1978 a spuštěné v roce 1996. Nádrž o objemu tři milony kubických metrů v nadmořské výšce 1350 m s plochou 15 ha vodní plochy je největší v Evropě.

Zachovalý Preisův mlýn je datován od 16. století, přibližně od roku 1588. Od této doby až dodnes patří rodině Preisů a je stále funkční. Vodní pohon mlýna byl bohužel zrušen a dnes se jako hnací síly využívá elektřina.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Radnice ve stylu saské novorenesance se secesními detaily byla postavena na místě staré radnice (15. stol./zbořena r. 1907) v l. 1909–1911 podle návrhu arch. Jiřího Bergera a Ludvíka Schöneho. Roku 2006 prošla radnice kompletní rekonstrukcí. Je sídlem Městského úřadu, věž je přístupná veřejnosti.

Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.

Nejstarší nepřetržitě fungující papírna na území dnešní České republiky, od roku 2002 národní kulturní památka.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Památkově chráněná rychta čp. 1, ukázka lidové architektury z 1. pol. 19. stol. Sklepy a chlévy s valenou klenbou. V přízemí je dochován původní trámový záklopový strop, ve středu podepřený dřevěným sloupem. Fasáda pochází z r. 1838 – tento letopočet je k vidění na středovém rizalitu hlavní budovy.

Rychta, lidová architektura z 1. poloviny 19. století s fasádou bohatě členěnou maltovým štukem.