Turistické cíle v okolí obce Dolní Studénky

Hospodářský dvůr v zaniklé vsi Doubravice doložen od r. 1454 jako součást panství Ruda nad Moravou, v 17. stol. upraven na čtyřkřídlý objekt. Za 1. světové války zajatecký tábor, poté byty pro papírenské dělníky. Nyní převážně v soukromých rukou.

Partyzánský bunkr partyzánské jednotky Sever Zábřeh při žluté turistické značce mezi Pivonínem a Drozdovem na úpatí Třemše 549 m n.m., odkud je krásný výhled na Jeseníky a Zábřežskou vrchovinu.

Dvůr nechal postavit kolem r. 1815 rytíř Franz Xaver Tersch. Následně vznikl uprostřed severního křídla klasicistní dům, který nechal v letech 1875-1876 přestavět A. Scholz podle návrhu Moritze Hinträgera. Dnes v objektu sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Kostel svatého Ducha je nejmladším šumperským kostelem. Postaven v letech 1993 – 1998 zásluhou početné řecké menšiny a centrem pravoslavné církve. Vysvěcen byl 27.6.1998. Ve zvonici postavené vedle kostela se nachází šest zvonů. Výbavu interiéru kostela tvoří převážně ikony.

Zachovalý Preisův mlýn je datován od 16. století, přibližně od roku 1588. Od této doby až dodnes patří rodině Preisů a je stále funkční. Vodní pohon mlýna byl bohužel zrušen a dnes se jako hnací síly využívá elektřina.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Radnice ve stylu saské novorenesance se secesními detaily byla postavena na místě staré radnice (15. stol./zbořena r. 1907) v l. 1909-1911 podle návrhu arch. Jiřího Bergera a Ludvíka Schöneho. Roku 2006 prošla radnice kompletní rekonstrukcí. Je sídlem Městského úřadu, věž je přístupná veřejnosti.

Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.

Nejstarší nepřetržitě fungující papírna na území dnešní České republiky, od roku 2002 národní kulturní památka.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Památkově chráněná rychta čp. 1, ukázka lidové architektury z 1. pol. 19. stol. Sklepy a chlévy s valenou klenbou. V přízemí je dochován původní trámový záklopový strop, ve středu podepřený dřevěným sloupem. Fasáda pochází z r. 1838 – tento letopočet je k vidění na středovém rizalitu hlavní budovy.

Rychta, lidová architektura z 1. poloviny 19. století s fasádou bohatě členěnou maltovým štukem.