Turistické cíle v okolí obce Vikýřovice

Přírodní chráněná památka od roku 1989. Četné vodní kaskády říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutězce.

Nejstarší nepřetržitě fungující papírna na území dnešní České republiky, od roku 2002 národní kulturní památka.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Rychta, lidová architektura z 1. poloviny 19. století s fasádou bohatě členěnou maltovým štukem.

Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.

Kostel postaven v místě původní barokní kaple Panny Marie, založené roku 1682 a doložené roku 1724. Roku 1815 rozšířena na kostel. Jednolodní kamenná stavba plochostropou lodí s fabionovou římsou, pravoúhlým presbytářem s trojbokým závěrem a pětibokou apsidou v závěru. Kulturní památka od r. 2007.

Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zámek z 1. pol 19. st. vznikl přestavbou Eisenbachovy zbrojovky, kdy byli majiteli panství podnikatelé bratři Kleinové. Jedná se o jednoduchou jednoposchoďovou stavbu v romantickém pojetí ve tvaru písmene L, dnes využíván jako hotel.

Autorem sochy je Stanislav Lach. Socha odhalena poprvé v roce 1998. Umístěna v centru města na podstavci, který předtím sloužil soše J. V. Stalina. Mírně nadživotní socha. Od dokončení rekonstrukce železničního koridoru a nádraží v r. 2007 byla přemístěna k železniční stanici,

Kvalitní architektonicky ztvárněná barokní socha pocházející z roku 1734. Na plintu z pískovcových desek ohrazeném kamenným zábradlím spočívá skulptura cca 4,5 m vysoká. Světec si pravicí tiskne na prsa kovový křížek se zlaceným korpusem Krista. V nárožích jsou pilířky s plochami rámovanými rýhou, s konkávně zaoblenými rohy. Socha je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1999.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.