Turistické cíle v okolí obce Špičky

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.

Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Větrný mlýn byl postaven nejpozději před r. 1875. V r. 1927 objekt koupil Zikmund Desfours-Walderode, který jej přebudoval na rozhlednu. V r. 1949 ji zničila vichřice a od té doby chátrala, až byla v 70. letech 20. stol. stržena. Ještě někdy kolem r. 2010 zde byly patrné zbytky zdí.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1853 na návrší nad vsí Poruba, částí městyse Hustopeče nad Bečvou. Nyní obestavěn budovami velkokapacitního vepřína.