Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Horní Moštěnice
Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slavkov
Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.
Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.
Stavba, stojící nedaleko vesnice Boškov v malém hájku, byla vybudována zřejmě někdy koncem 19. stol. nebo počátkem 20. stol. Později byla již zchátralá kaple upravena na mysliveckou chatu. U ní stojí dřevěná zvonička a před vchodem je malá kamenná soška.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Zábeštní Lhota
Původní kaple z konce 17. století r. 1842 nahrazena novou jednoduchou stavbou s čtvercovou lodí, půlkruhovým závěrem a nad západním průčelím patrovou věží zakončenou cibulí. Od r. 1901 na věži hodiny a zvon. Před kaplí kamenný kříž z roku 1873. Zchátralý objekt zrekonstruován v l. 2008 – 2012.
Jednoduchá obdélná kaple s polookrouhlým závěrem zřízena r. 1874 přestavbou staré kontribuční sýpky. R. 1876 přibyla do kaple stará křížová cesta a r. 1889 socha Panny Marie Lourdské od tyrolského řezbáře Demetze. Čekyňští chtějí od r. 1940 vystavět novou kapli, doposud nerealizováno.
Na místě r. 1843 zřícené dřevěné kaple postavena r. 1846 nová menší zděná kaple zasvěcená Panně Marii. R. 1891 zvětšena do současné podoby obdélné kaple .s půlkruhem zakončeným závěrem a sanktusovou vížkou se zvonem. V letech 1987 - 1992 prošla velkou opravou. Před kaplí socha P. Marie z r. 1877.
Dne 16. září dokončeny zdi hasičského skladiště pod kaplí a 15. července 1928 dokončena stavba vlastní kaple. V roce 1931 v kapli instalovány dva zvony, které byly odebrány pro válečné účely. Roku 1972 pořízen nový zvon. Od roku 1938 v kapli denně sloužena mše.
Jestřabí (Habicht) 
