ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Újezd
Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.
Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zákřov
Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.
Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.
Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.
most, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Jezernice
Železniční most u Jezernice je 426 m dlouhý, 10,6 m vysoký a má 42 mostních oblouků. Původní cihlový most byl postaven r. 1847. R. 1873 byl rozšířen a zesílen mostem kamenným. V l. 1999–2001 prošel most rekonstrukcí, za jejíž provedení byla r. 2003 firmě Sudop udělena cena "Mostní dílo roku 2001".
Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Holešov
Židovský hřbitov založen pravděp. v 2 pol. 15. stol., prvně se zmiňuje r. 1651. Po povodni r. 1686 rozšířen. Nejstarší náhrobek je z r. 1646, většina z cca 1500 dalších je z 18.-19. stol. R. 1903 byla u vstupu židovskou obcí postavena obřadní síň na místě staré márnice, v l. 2002-4 byla opravována.
Renesanční zvonice byla postavena r. 1609 Janem Maio Vlachem na místě původního městského domu. Potřeba zvonice vyvstala r. 1604 poté, co nově zavěšený velký zvon Michal poškozoval svými otřesy věž kostela sv. Jakuba. Ve zvonici byly nakonec zavěšeny i ostatní zvony z kostela sv. Jakuba Většího.
Na místě bratrského hřbitova stojí od roku 1581 zvonice. Prostá hranolovitá stavba bez architektonické a umělecké výzdoby. Ve zvonici je umístěn zvon, pocházející z roku 1721.
Vsisko 
