Turistické cíle v okolí obce Tučín

nebo vyberte

Tučín

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 247 záznamů, 12 / 21 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Kostelec u Holešova
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
 Kostelec u Holešova
330.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
 Křídlo
476.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.
 kříž na hřbitově
231.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Kříž uprostřed hřbitova ve Velkém Týnci. Na podstavci kříže vročení 1834. Pískovcový kamenný kříž stojí na masivním podstavci s reliéfem a ukřižovaným Ježíšem Kristem. V roce 2012 prošel kříž generální opravou a restaurováním.
 kříž u kostela
234.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.
 křížová cesta na Svatém Hostýně
745.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Chvalčov
R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.
 Kunzov
zámek, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Radíkov
Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.
 Kyselovice
200.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, nepřístupno, Zlínský kraj, Kyselovice
Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.
 Laudonský hřbitov s náhrobky členů rodu von Loudon
340.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Bystřice pod Hostýnem
Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.
 Lazníčky
300.0 m. n.m.
Švrčov, Nad Pančavou
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj
Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.
 Lazníky
290.0 m. n.m.
tvrz, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Lazníky
Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.
 letohrádek
232.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Týnec
V roce 1755 postaven barokní letohrádek jako součást zámeckého areálu. Obdélníková stavba krytá valbovou střechou. Průčelí zdobeno pilastry. Nad vchodem letopočet 1755 a erb kanovníka Gianniniho. V současnosti obřadní síň.