Turistické cíle v okolí obce Přestavlky

Původně dřevěný vodní mlýn ve Vlkoši byl postaven roku 1348. V roce 1658 byl postaven nový dřevěný mlýn a roku 1727 byl na jeho místě postaven zděný barokní mlýn. V letech 1928-1966 ve mlýně fungovala i pekárna.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Klasicistní zámek byl vybudován rodem Weissenburků v pol. 19. stol. na místě zaniklé tvrze. Zámek je dnes součástí areálu, který vlastní společnost Floria Věžky. Ta zde pořádá každoroční výstavy květin a jiných zahrádkářských výrobků.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.