Turistické cíle v okolí obce Podhradí

Barokní zámek z l. 1774-1776, za Jana Juliusa Frobela, majitele vikštejnského panství. Trojkřídlý patrový zámek byl upravován v 19. i ve 20. stol. Poslední majitelé hrabata Razumovští vlastnili zámek od r.1884 do r.1945. Dnes je v zámku dětský domov.

Nárožní dvoupatrový renesanční dům s atikou, vystavěný koncem 16. století. Dům je ukázkový příklad měšťanského stavitelství renesance s typicky širokým vstupním klenutým mazhausem zdobeným štukovými žebry a zrcadly.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.