Turistické cíle v okolí obce Nové Těchanovice

Barokní zámek z l. 1774-1776, za Jana Juliusa Frobela, majitele vikštejnského panství. Trojkřídlý patrový zámek byl upravován v 19. i ve 20. stol. Poslední majitelé hrabata Razumovští vlastnili zámek od r.1884 do r.1945. Dnes je v zámku dětský domov.

Nárožní dvoupatrový renesanční dům s atikou, vystavěný koncem 16. století. Dům je ukázkový příklad měšťanského stavitelství renesance s typicky širokým vstupním klenutým mazhausem zdobeným štukovými žebry a zrcadly.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.