Kostel, původně gotický (r. 1400, presbytář), nový postaven v l. 1578-1579 Ondřejem Bzencem z Markvartic. V l. 1848 a 1854 postihly město velké požáry, které poškodily i kostel. R. 1859 utilitárně přestavěn. Zajímavostmi jsou chodba spojující kostel se zámkem či hrobka hrabat Wilczků z Guttelandu.
Novogotický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Hranolová věž dosahuje výšky 75 m. Jméno projektanta není jednoznačně známo.
Novogotický kostel byl postaven v l. 1880-1886 (arch. August Kirstein). Samostatně stojící zvonice byla navržena současně jako vodárenská věž. Stavbu zadaly a financovaly Vítkovické železárny. Statiku kostela narušoval tramvajový provoz; r. 1996 byla tram. trať zrušena a kostel byl zrekonstruován.
Kostel sv. Petra a Pavla s ohrazeným areálem hřbitova v centru Hněvošic. Jediný dřevěný kostel svého druhu na Opavsku. Vystavěn v r. 1730 jako náhrada za starší stavbu. Vybavení částečně původní. Jednolodní stavbu završuje vysoká valbová střecha, v sanktusníku zavěšen cenný pozdně gotický zvon.
Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.
Kostel stojí na místě staršího kostela, postaveného v pol. 13. stol. Kostel vyhořel a v l. 1310-1340 byl postaven nový. V 16. a 17. stol. byl kostel stavebně upravován a rozšiřován. R. 1805 byla věž upravena v barokním stylu. Koncem 20. stol. byl zchátralý kostel staticky zajištěn a zrekonstruován.
Gotický kostel ze 14. stol. barokně přestavěný v l. 1787-95 (věž hotova r. 1808). V l. 1895-6 nové oltáře, r. 1909 rekonstrukce věže, další úpravy v l. 1970-75, generální rekonstrukce v l. 2008-12. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí má odsazený závěr a sakristii, pův. kaple sv. Antonína
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Kravaře
Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.
Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Kunčičky
Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.
Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.
Kunčice nad Ostravicí
