Turistické cíle v okolí obce Dolní Životice

nebo vyberte

Dolní Životice

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP)
Nalezeno celkem 140 záznamů, 10 / 12 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Slezská Kalvárie
412.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Hradec nad Moravicí
Křížová cesta dlouhá cca 1 km překonává výškový rozdíl cca 130 metrů. Vybudovala ji r. 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Tvoří ji 13 zděných výklenkových kaplí z r. 1856 a vysoký kamenný kříž z r. 1888, který představuje XII. zastavení. Poslední oprava kapliček proběhla v letech 2004-2009.
 Slezská univerzita
201.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Opava
Budova vystavěna v letech 1913–1914 pro vojenské potřeby. Armádě složila až do počátku devadesátých let 20. stol. V letech 2001–2003 přeměněna pro potřeby Slezské university.
 Slezské divadlo
257.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Opava
Budova Slezského divadla, postavená v letech 1804–05 prošla více přestavbami, v roce 1909 vyhořela. Při rekonstrukci na počátku 90. let 20. století jí byla navrácena novorenesanční podoba z konce 19. stol.
 Slezské zemské muzeum
247.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Opava
Zal. 1. května 1814 jako tzv. Gymnazijní muzeum se sídlem v dnešní budově Zemského archivu je nejstarším muzeem na území ČR. Nyní sídlí v budově postavené v letech 1893–1895 podle projektu J. Scheringera a F. Kachlera. Od r. 1955 vědecký ústav.
 Sobkův palác
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Opava
Barokní šlechtický městský palác vystavěný v letech 1731 až 1733 Karlem Josefem Ragojským z Rohožníku jako jeho opavské sídlo. Po požáru v r. 1758 opraven Maxmiliánem Jindřichem Sobkem z Kornic. Dnes sídlo soukromé firmy.
 socha Petra Bezruče
250.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Opava
Sousoší z r. 1967 od ak. sochařky J. Lukešové a ak. sochaře V. Kýna, věnované opavskému rodákovi, básníku Petru Bezručovi ke stému výročí narození.
 Sosnová
400.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Sosnová
Zámek založil, zřejmě někdy v polovině 17. století, původně jako barokní, Albrecht Kotulinský z Kotulína. V l. 1720-1727 byl zámek rozšířen a vznikl u něj park s oranžérií. V r. 1865 byly strženy věže. Od roku 1920 byl majetkem státu a od r. 1927 sloužil jako škola.
 Sosnová
433.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Sosnová
Tvrz ve vsi poprvé zmiňována již v 11. stol. Ve 13. stol. zničena, později obnovena. Další zmínka o tvrzi je až z r. 1583. V r. 1618 za Hynka Štáblovského z Kovalovic ve špatném stavu. Později upravena na byty a jako obydlí panského myslivce.
 Sosnová
506.0 m. n.m.
Anenský vrch
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Sosnová
Dřevěná rozhledna Sosnová byly postavena r. 2018 na Anenském vrchu jihozápadně od obce Sosnová na Opavsku. Je 25 metrů vysoká a od svého dokončení volně přístupná veřejnosti. Doplňuje ji turistické odpočívadlo u staré obnovené studny.
 Štáblovice
320.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Štáblovice
Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.
 Staré Heřminovy
473.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Staré Heřminovy
Zámek, původně fojtství, postavený zřejmě před rokem 1685 Kryštofem Loserthem. Od roku 1730 v majetku Bartelů, za nich barokně upraven. V letech 1894 až 1945 patřil rodině Langerů. Od roku 1945 v majetku státu.
 Stěbořice
300.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Stěbořice
Barokní zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy ve dvoře, který původně patřil cisteriáckému řádu, za hraběte Caesara Neuhause, asi v 17. stol. Na přelomu 18. a 19. stol. jej nechali empírově přestavět Pinové z Friedenthalu.