Turistické cíle v okolí obce Hořejší Kunčice

Novogotický kostel byl postaven r. 1887 za přispění Karla Benjamina Schneidera, majitele blízké přádelny. Tento evangelický kostel je jednou z nejstarších evangelických staveb na Bruntálsku. Později byl pod kostelem vybudován shromažďovací sál evangelické obce.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Gabrielův renesanční dům pochází z doby okolo roku 1600, i když jeho jádro je středověké. Nárožní jednopatrový měšťanský dům s vysokým stupňovitým štítem členěným pilastry a slepými a arkádami.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.

Zámek byl postaven v l. 1727 – 1730 na místě starší tvrze Ferdinandem ze Šercu. V r. 1761 byl zámek v majetku hrabat Renardů. Již v té době bylo nutné provádět statické zajištění stavby pomocí železných táhel. Posledními majiteli byla rodina Richterů

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.