Turistické cíle v okolí obce Sázava

Jako astronomický střed Evropy byl stanoven průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. poledníku východní délky. Tento bod byl přesně zaměřen v den podzimní rovnodennosti 23. září 1995 a naposledy byl přeměřen a s konečnou platností Českou astronomickou společností potvrzen v roce 2000.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky z roku 2015 v nadmořské výšce 451 m, vystavěná podle plánů Ing. Antonína Olšiny a Ing. Martina Nováka za 9 měsíců. K rozhledně vede nová modře značená turistická cesta.

Výjimečná památka, příklad kubistické stavby ve venkovském prostředí. Dílo podle projektu architekta Josefa Gočára z let 1912–1914. Stavba obnovena po roce 2006 a od roku 2008 přístupná veřejnosti.

Barokní zámek vybudovaný v letech 1749 – 50 na místě tvrze. V letech 1766 – 1774 dostavěn rokokově I. J. N. Palliardim. Po válce archiv ČSAV. Nástěnné malby z r. 1774 od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera, plastiky od I. F. Platzera.

Opevněný kostel či zaniklá tvrz nejspíše na návrší Karlov v místech, kde nyní stojí kostel sv. Mikuláše. Připomínáno ve 13. století jako "munitie". S postavením hradu Konopiště koncem 13. století zaniká.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

První pivovar v Kostelci je uváděn již v roce 1482, dnešní stavba pochází z let 1836–39. V areálu chráněná technická památka – unikátní osmiboký žentourový mlýn. Od roku 2001 je v areálu pivovarské muzeum.

Výrazné, příkopem a valem chráněné okrouhlé tvrziště po got. tvrzi ze 14. st.; zmínka o vsi z r.1362, před r. 1400 ji získali páni ze Samechova. Po smrti Mikuláše ze Samechova r. 1415 bylo zadlužené zboží odkoupeno Vilémem ze Soutic a tvrz zanikla.

Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.

Zámek na místě panského sídla, připomínaného r. 1338 jako majetek pánů z Lipé. Jako zámek zmiňován r. 1534 za pánů z Nabdína. R. 1747 přestavěn na trojkřídlý barokní zámek. V l. 1936–85 zde byl domov důchodců, dnes ústav sociální péče.

Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.