Turistické cíle v okolí obce Sázava

Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna v r. 1762 postavil zámek, který r.1788 koupil Josef Schwarz. Zámek v r.1791 vyhořel, ale ihned byl opraven. Barokní jednopatrový zámek byl obdélníkový, upraven v 19. stol., ale r. 2012 beze stop zbořen.

Zámek postavený Arnoštem Františkem z Vrtby byl poprvé zmíněn r. 1743. V pol. 19. st. jej Vratislavové z Mitrovic nechali novogoticky přestavět, především arkády s hrotitými oblouky. V r.1948 byl zabaven Langhamerům, nyní je navrácen jejich potomkům.

Přízemí věže a hradba gotické tvrze rytířů z Chotýšan ze 14. století. Snad Chobotskými z Ostředka po r. 1530 přestavěna renesančně. Od 18. století využívána k provozním účelům, později jako pivovar a lihovar. Dnes v havarijním stavu.

Zámek jako vrchnostenský dům vybudoval po r. 1713 Sázavský klášter. V r. 1783 se majitelem stává Emanuel Zádubský ze Schönthalu a přestavuje sídlo v dnešní zámek. Po r. 1945 připadl zámek státu. Nyní je ve správě MÚ Kolín a jsou v něm sklady.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Masivní zděná hranolová zvonice v sousedství zřícenin minoritského kláštera. Ve zvonici visí 3 zvony – nejstarší byl z roku 1322, byl však přelit, další je z konce 15. století, nejmladší z roku 1593.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Barokní farní budova nad kostelem Narození P. Marie byla postavena v letech 1721-1722. V r. 1828 proběhla její přestavba a r. 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy byly provedeny v r. 1971. Fara stále slouží původnímu účelu.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.