Turistické cíle v okolí obce Závada

Monumentální trojlodní novogotická bazilika sv. Jana Křtitele v Sudicích postavena v letech 1904-1906 z červených cihel a kamene místo staršího dřevěného. Stavěl ji Josef Seyfried z Kravař. Má status římskokatolického farního kostela a slouží se tu pravidelné bohoslužby.

Kostel sv. Jiří vznikl spolu s podhradní osadou na poč. 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1444. Po r. 1555 přestavěn Sedlnickými z Choltic do zděné jednolodní podoby s věží. Po r. 1783 odsvěcen a adaptován na školu, byty a sýpku. Roku 1985 demolován. Dnes zatravněná plocha nedaleko fary.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří z let 1781-1785 vybudován z iniciativy Řádu německých rytířů. Ke čtvercové lodi přiléhá užší předsíň s vestavěnou věží a oválně uzavřený presbytář. Kolem kostela hřbitov, farnost administrována ex currendo ze sousedních Sudic. Pravidelné bohoslužby.

Jednolodní barokní kostel sv. Josefa z l.1780-1783. Hlavní oltář zdobí dřevěný obraz Madony, zřejmě z roku 1410. Z důvodu poddolování poklesl o 8m a musel být v l.1913-1928 uzavřen a rekonstruován.

Kostel postavili salesiáni Dona Bosca v l. 1935-37 při salesiánském ústavu dle projektu arch. Mademayera. R. 1940 byl ústav zabrán pro nemocnici, po 2 sv. válce byl vrácen a r. 1950 byl zabrán armádou. Kostel sloužil do r. 1973, kdy byl násilně uzavřen. R. 1990 byl vrácen, opraven a znovu otevřen.

Původní dřevěný kostel nahradila roku 1756 novostavba s historizujícím vybavením. Kostel je zasvěcený sv. Kateřině.

Novogotický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Hranolová věž dosahuje výšky 75 m. Jméno projektanta není jednoznačně známo.

Kostel sv. Petra a Pavla s ohrazeným areálem hřbitova v centru Hněvošic. Jediný dřevěný kostel svého druhu na Opavsku. Vystavěn v r. 1730 jako náhrada za starší stavbu. Vybavení částečně původní. Jednolodní stavbu završuje vysoká valbová střecha, v sanktusníku zavěšen cenný pozdně gotický zvon.

Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.

Kostel stojí na místě staršího kostela, postaveného v pol. 13. stol. Kostel vyhořel a v l. 1310-1340 byl postaven nový. V 16. a 17. stol. byl kostel stavebně upravován a rozšiřován. R. 1805 byla věž upravena v barokním stylu. Koncem 20. stol. byl zchátralý kostel staticky zajištěn a zrekonstruován.

Gotický kostel ze 14. stol. barokně přestavěný v l. 1787-95 (věž hotova r. 1808). V l. 1895-6 nové oltáře, r. 1909 rekonstrukce věže, další úpravy v l. 1970-75, generální rekonstrukce v l. 2008-12. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí má odsazený závěr a sakristii, pův. kaple sv. Antonína

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.