Turistické cíle v okolí obce Paseka

Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.

Základní kámen prvního pravoslavného chrámu eparchie byl položen 3. července 1927. Stavbu projektoval architekt Kabát podle vzoru z Podkarpatské Rusi a vedl ji Alois Kryl. Dne 1. července 1928 Gorazd (II.) slavnostně vysvětil chrám za přítomnosti zástupce srbské pravoslavné církve.

Přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 11,15 ha v nadmořské výšce 223 m, byla vyhlášena v roce 1994. Důvodem ochrany je druhově i prostorově rozrůzněný lužní les uvnitř živého meandru řeky Moravy.

V druhé pol.14.nebo poč.15.st. byl postaven v centru města tržní dům v gotickém stylu, který úplně setřely několikeré přestavby. Postupně přistavěny věž, kaple a mohutné schodiště. Poslední velká přestavba v pseudorenesančním stylu proběhla v 19.st.

Raně barokní dvoupatrová městská radnice s renesančním jádrem a vysokou věží z let 1667–70. V letech 1765, 1790 a 1844 upravována. V l. 1991–94 proběhla generální rekonstrukce.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.

Skromné zbytky hradu založeného koncem 13. století, od roku 1398 již zřejmě pustý proto také často nazýván jako Pustý, nebo také Zapomenutý zámek.

Přírodní chráněná památka od roku 1989. Četné vodní kaskády říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutězce.

Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.

V místě Žargóň (Šargoun) měla stát údajně ve 13. stol. tvrz. První zmínka o mlýně je z r. 1432. V r. 1434 uváděn jako pustý. V r. 1623 přešel do majetku Olomoucké kapituly. V r. 1902 rekonstruován a zřízena vodní elektrárna. Dnes je areál využíván pro chov koní.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.