Turistické cíle v okolí obce Uničov

Památník obětí II. světové války v Javoříčku je památkou na 38 obětí vypálení vesnice nacisty 5.5.1945, jenž byl vytvořen v r. 1955 ve stylu socialistického realismu akademickým sochařem Janem Třískou a architektem Miroslavem Putnou.

Pekařský dům u severní brány s kamenným vstupním portálem ozdobeným anděly. Ve štítě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a Floriána. Letopočet 1597 znamená výstavbu pekařského domu a letopočet 1927 jeho celkovou opravu.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.

První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.

Litinová socha z produkce Blanenských železáren byla osazena roku 1882. Po obsazení Uničova českým vojskem byla demontována, díky použitému materiálu přežila válečnou sbírku barevných kovů. Nově instalována po roce 2000.

Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).

Stavba chrámu byla zahájena v r. 1931 za biskupa Gorazda II. podle Eduarda Brosingera z nedaleké Senice na Hané. Stavbu řídil archimandrita Andrej Kolomacký. Chrám ustanoven jako farní a 14. srpna 1932 slavnostně vysvěcen. V r. 1991 byl u chrámu založen ženský monastýr.

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.

Pravoslavný chrám v Řimicích postaven v l.1933-34. Na vstupní straně je nízká čtverhranná přístavba se zvonicí a freskou sv. Cyrila a Metoděje vytvořenou r. 1972 podle kresby Mikoláše Alše.

Základní kámen prvního pravoslavného chrámu eparchie byl položen 3. července 1927. Stavbu projektoval architekt Kabát podle vzoru z Podkarpatské Rusi a vedl ji Alois Kryl. Dne 1. července 1928 Gorazd (II.) slavnostně vysvětil chrám za přítomnosti zástupce srbské pravoslavné církve.