Turistické cíle v okolí obce Dětřichov

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.

Romatnická stavba podobná antickému chrámu s šestnácti jónskými sloupy postavená kolem roku 1730. Sloužila pro podávání občerstvení při reprezentačních honech. V roce 1910 se zřítila a dodnes se zachoval jen jeden sloup.

V místě Žargóň (Šargoun) měla stát údajně ve 13. stol. tvrz. První zmínka o mlýně je z r. 1432. V r. 1434 uváděn jako pustý. V r. 1623 přešel do majetku Olomoucké kapituly. V r. 1902 rekonstruován a zřízena vodní elektrárna. Dnes je areál využíván pro chov koní.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.

Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.

V obci Senice na Hané stávala významná tvrz. Bývala v držení příslušníků rodu pánů z Kunštátu ve 14. a na počátku 15. stol. Pak zaniká beze stopy.

Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.