Turistické cíle v okolí obce Dětřichov

nebo vyberte

Dětřichov

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 367 záznamů, 28 / 31 stran, vyhledáno za 1.03 sec
 sousoší anděla s poutníkem
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Chválkovice
V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.
 sousoší Kalvárie
218.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mezice
U kapličky Panny Marie stojí kříž Kalvárie. Vznikla v roce 1840. Tvoří ji dvoustupňový hranol. Na čelní straně podstavce reliéf Nejsvětější Trojice. Boční sochy Panny Marie a sv. Jana. Hranolová podstava kříže s reliéfem sv. Máří Magdaleny.
 sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého
248.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Moravičany
Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1676. Některé prameny sousoší označují za soubor až z pol. 18. stol. Ve středu sousoší stojí P. Marie, po levici socha sv. Jana Nepomuckého, po pravici sv. Florián. Na římse sedí dva andílci. Chráněná kulturní památka od r. 1964.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
223.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Klášterní Hradisko
Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 Sovinec
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Sovinec
Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.
 špitál se sochou sv. Barbory
310.0 m. n.m.
sakrální památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.
 Starý mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Hynkov
Vodní mlýn poprvé zmiňovaný v roce 1437 v souvislosti se změnou majitele. Posledními známými mlynáři byli pan Kadlec, následoval pan Solař. Zrušen kolem roku 1970 a postupně devastován. Dnes výletní hospůdka a obytný dům.
 Stavenice
315.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Stavenice
Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.
 Šternberk
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj
Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.
 střelnice
250.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uničov
Budova střelnice spolku ostrostřelců, první zmínka z r. 1788. R. 1799 přestavěna na kamennou stavbu, dále pak upravována. Do 20.let 20. stol. kulturní centrum města. R. 1927 radikálně přestavěna do dnešní podoby. Dnes spolu s okolím slouží jako kulturní a oddechové centrum.
 studánka Svatá voda
360.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Studánka Svatá voda se datuje rokem r. 1838. V r. 2015 proběhla celková rekonstrukce přibližující studánku nejstarší známé podobě. Na jaře 2016 studánku za účasti asi 200 poutníků slavnostně posvětil cholinský farář Martin Mališka.
 Šumvald
270.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Šumvald
Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.