Turistické cíle v okolí obce Savín

Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.

Samota Lusthaus vznikla jako myslivna a hostinec v 2. pol. 17. stol. na místě asi původního tzv. Horního dvora, možná i středověké tvrze (doposud jsou spíše nejasnosti). Objekt zanikl při husitském tažení. Dějiny místa jsou spjaté s nedalekými Drahanovicemi.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.

Tordovaný sloup se sochou Panny Marie byl začleněn do objektu u bývalé Dolní brány. Pochází z přelomu 17. a 18. století.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Několik uničovských domů středověkého původu s barokními či klasicistními fasádami, většinou opatřených atikami, kryjícími valbové střechy. Přes ochranu jádra města formou městské památkové zóny většinu objektů dodnes poškozují nevhodné modernisace.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Zachovalý hrad z 13. století založen olomouckým biskupen Brunem ze Šamburka. V 16. století sloužil jako věznice. V roce 1643 dobyt Švédy. R. 1855 arcibiskup Bedřich Fürstenberg prodal hrad státu na zřízení věznice. V l. 1859 - 1870 proběhla potřebná adaptace hradu, který slouží jako státní věznice.